Třeba se v tom někdo zhlídne

To takhle jednou šel rolník z pole domů. Bylo už pozdě, šel jako úplně poslední, tak už se smrákalo a vůkol nikde nikdo. Tak si jde, stará se o svoje, přemýšlí o večeři a najednou spatří na cestě zmiji. Ještě se trochu svíjela, ale daleko by se nejspíš nedoplazila. Někdo ji tu totiž cestou domů potkal, a dal jí co proto. Zmije měla smrt na rozeklaném jazyku, ale dostala o dvě tři rány sukovicí míň, než by zasloužila a tak se jí ještě umřít nechtělo. Rolník se na ni chvíli tiše díval, pak se rozhlédl a kradmo si zmiji strčil za košili, přímo na prsa. A takhle ji donesl domů.

Jeho rodinu nečekaný host rozdělil na dva tábory. Zatímco jedni radili, ať ji hodí přes plot na hnůj k sousedům, druzí vyzdvihovali výhody poctivého úderu tupým předmětem do zmijího vazu. Tedy, ne že by se na zmiji hledal úplně snadno, ale časem by určitě slavili úspěch. Rolník nicméně nedbal názoru ani jedné strany a jal se o zmiji starat.

Rodina se od něj odstěhovala poměrně rychle. Koneckonců, kdo by chtěl spát pod jednou střechou se zmijí, že. Časem přestaly chodit i návštěvy, a rolník se zmijí zůstali v domečku sami. První jedla a pila vždycky zmije, v poledne rolník odbíhal z pole, aby se ujistil, že jí nic nechybí, nu staral se o ni jako o vlastní děcko.

Zmiji se dařilo čím dál lépe, kosti srostly, šrámy se zacelily, a brzo se začala vesele plazit po chalupě. Až jednou večer, když už byla zdravá úplně, přišel rolník domů – a zmije ho uštkla.

A jak vám takhle umírá, obrátí se ke zmiji a povídá: „Proč? Já jsem byl jediný, kdo se k tobě kdy choval slušně, já jsem ti zachránil život a zdraví, od huby jsem si odtrhoval, obětoval jsem kvůli tobě všechno. Proč se mi odvděčuješ takhle?“

A zmije zasykla, a odpověděla: „Jako sorry, ale věděl jsi moc dobře, co jsem zač. Věděl jsi to, když jsi mě našel tam na cestě. Věděl jsi i to, proč mě předtím chtěl někdo umlátit k smrti. Varovala tě tvoje rodina i přátelé, lidi, kteří tě znají celý život a záleží jim na tobě. Místo toho jsi dal přednost mně. Můžeš si za to sám.“

A věřte nebo ne, je to stará čínská bajka, moje oblíbená. Aplikujte dle libosti, na situace dle vlastního výběru. Příště vám povím něco o své oblíbené restauraci.